Petr Bartoň - Lze i lépe č. 4

Petr Bartoň: Poslanec ve vězení. Ať se Česko poučí od Británie

LZE I LÉPE. Otázku, jestli smí poslanec vykonávat svůj mandát z vězení, v minulosti řešilo i Česko. Třeba Britové ovšem měli v otázce vězněných poslanců jasno už řadu let před tím, než se psala česká ústava. Opět jsme se nepoučili.

Ukazují to dva příklady z Česka a Británie, kdy skončil ve vězení některý ze zákonodárců:

  • 18. únor 2013. Poslanec Poslanecké sněmovny Roman Pekárek nastupuje do věznice k výkonu pětiletého trestu odnětí svobody. Za korupci.
  • leden 2019. Poslankyně britské Dolní sněmovny Fiona Onasanya nastupuje do věznice k výkonu tříměsíčního trestu odnětí svobody. Za to, že se při pokutě za rychlost lživě vymlouvala na „osobu blízkou“.

To, za co chodí poslanci různých parlamentů do vězení během výkonu mandátu, tedy jestli za korupci veřejného činitele, anebo za v Česku naprosto standardní výmluvu, ponechme pro tentokrát stranou, nebo snad na jiný díl seriálu. Srovnání by bylo příliš laciné.

Srovnejme však právní úpravy vězněných poslanců v ČR a Británii.

Vězeň a poslanecký plat

V Pekárkově případě se řešila hlavně otázka, zda má brát plat. Zde se české ani britské právo tolik nelišilo, poslanci ve výkonu trestu plat v obou zemích náleží.

A dává to smysl – vzhledem k tomu, že ani v jednom případě není docházka do parlamentu povinná, jak chcete rozlišit, jestli poslanci brání v příchodu na pracoviště mříže, nebo jeho vlastní lenost?

Platit poslancům (na svobodě i za mřížemi) pouze tehdy, pokud se dostaví, samozřejmě v principu lze. Dělá to například Evropský parlament i britská Sněmovna lordů.

Ale ruku na srdce, opravdu chceme riskovat zdraví novinářů, které poslanci fyzicky napadají, když je kamera natáčí, jak se s kufry k odjezdu chodí ráno zapisovat do výkazu? (Viz video, kde při něčem takovém nachytali reportéři bývalého komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa).

Vězeň a poslanecký mandát

Poslankyně Němcová sice v rámci „Lex Pekárek“ předložila návrh změny ústavy, kde by mandát poslance zanikl „pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody“, nicméně po prvním čtení se již nestihl proces do konce volebního období dokončit.

I tak není jasné, proč by měl být v české úpravě tak zásadní rozdíl mezi podmíněným a nepodmíněným trestem. Pokud k tomu navíc přidáme sebemenší pochybnost o absolutní nezávislosti soudů (těch soudů, kde které dodnes používají soudce z lidu z padesátých let), museli bychom se obávat, zda takové nastavení samo o sobě neovlivní rozhodnutí o specifikaci trestu.

Británie mezi podmínkou a nepodmínkou rozdíl nedělá, a přesto dokáže rozlišovat mezi vysokým a nízkým proviněním. Odejmout mandát však dokáže vždy.

Hranici pro automatickou ztrátu mandátu stanovuje už od roku 1981 na tresty od jednoho roku výše. Proces je automatický, o ztrátě nikdo nehlasuje (i takové návrhy v Česku padaly).

O případné ztrátě mandátu pro nižší tresty nechají v Británii rozhodovat samotné voliče. Po odsouzení poslankyně Onasanya tak začalo šestitýdenní období, kdy se v jejím volebním okrsku automaticky začaly sbírat podpisy za její odvolání. Podepsala alespoň desetina voličů, mandát tak zanikl a vyhlásily se doplňkové volby – budou 6. června.

Lze tedy i v Česku v tomto směru něco dělat lépe? Za porušení zákona hrozí ztráta zaměstnání i na mnohem nižších úrovních než těch, kde se právě zákony tvoří. Mnoho zemí nedovoluje odsouzeným ani volit – neboť i volič jistým způsobem rozhoduje o zákonech, které odsouzený porušil. Od současné české sněmovny změnu Ústavy čekat asi nelze, ale zkusme pro příště zvolit takové poslance, kteří odsouzeným kolegům mandát vezmou.

 

Původní článek dostupný zde.

Co by vám nemělo uniknout

9. 9. 2019Tiskové zprávy

EC Financial Services úspěšně zvládl regulatorní proměny trhu

Číst dále

1. 8. 2019Naše výstupy

Petr Bartoň - Lze i lépe č. 8

Číst dále

25. 7. 2019Tiskové zprávy

ECFS ze skupiny Natland má za sebou rekordní rok

Číst dále

15. 7. 2019Tiskové zprávy

Natland v roce 2018 vyrostl o třetinu a zvýšil zisk

Číst dále